Jeruzalém je nejstarší město na Středním východě, moderní hlavní město Izraele, kde se prolíná historie a realita. Toto město padlo a ožilo, bylo zničeno, ale stojí dodnes.
Instrukce
Krok 1
Jeruzalém je město Židů, chovali ho jako poslední baštu židovské víry na východě, kde Římané aktivně rozšiřovali a pěstovali své náboženství. Za 60–70 let se Židé, kteří byli ve městě utlačováni Římany, vzbouřili a odpouštěli útlak. Byla to jedna z nejvíce koordinovaných a plánovaných vzpour, takže vládce města požadoval pomoc od Vespasianovy římské armády. Třicetičlenná armáda legionářů několik měsíců obléhala Jeruzalém, která však měla velmi dobré přirozené opevnění a nepodlehla útokům Římanů. Rozděleno do osmi částí, z nichž každá byla samostatným opevněním, bylo město téměř nedobytné, a proto Vespasianus ustoupil, ale armáda jeho syna Tita pokračovala v obléhání.
Krok 2
Mladý a mazaný velitel spoléhal na svár v řadách Židů, o čemž se dozvěděl. Přesunul svou armádu na sever od města, kde pevnostní zeď neměla na přírodních kopcích oporu. Skauti rozpoutali svár mezi obklíčenými a vojáci se ze všech sil snažili zničit městské hradby. To se podařilo až po třech týdnech, ale ani poté se Židé nevzdali. Posílili svou obranu a odrazili Titovy jednotky a vytlačili je z městské hradby.
Krok 3
Chrám starověkého města se stal opevněním a útočištěm pro obránce. Někdo řekl, že sám Bůh je skryl pod kupolí chrámu, existují důkazy o tom, že lidé se přestali bát smrti, protože věděli, že je Bůh chrání. Ukázalo se, že taková arogance je neoprávněná. Obléhání se vleklo, zuřil hladomor, vyžádalo si životy více než 150 tisíc lidí. Vojska Titus zničila druhou zeď opevnění, Židé, rozrušený strachem a hladem, začali uprchnout z města. Právě oni řekli, že bratři se skrývají v chrámu se zlatem, že jejich bohatství je nespočet. Příběh pobídl Římany. Poháněni touhou po zisku, popadli každého, na koho narazili, a roztrhali jim břicha při hledání spolknutého zlata. Nápor zesílil.
Krok 4
Ráno 70. let hodil jeden z vojáků značku za zničenou zeď chrámu a začal oheň. Válečníci rozhořčení dlouhým obléháním upálili naživu 6 000 lidí umírajících hladem, zabili všechny, kteří jim přišli do cesty, a to i přes Titův zákaz dotýkat se obyvatel města. Zničili všechno, kamenný chrám byl smeten doslova za několik hodin.
Krok 5
Zbytky milice odešli podzemními galeriemi. Římané je nehledali. V hysterii masového vraždění popsané v římských kronikách válečníci vyvraždili zbývající lidi a zničili pýchu tím, že na křesťanských oltářích nabízeli pohanské oběti.
Krok 6
Nebylo možné jen poprvé zajmout Staré město, ale také, střežené oslabenými Židy, se zhroutilo před náporem pohanů. Dokonce i mírumilovný Titus byl rozzuřený tvrdohlavostí jejích a nařídil vymazat Starou pevnost z povrchu zemského. Město hořelo 6 nocí a bylo úplně zničeno v 70. září.
